Úzkokolejka ve Vidnavě a Šamotka

Ve Vidnavě na Jesenicku ze Šamotárny kdysi dávno vedla úzkokolejka. Po ni vagóny přepravovaly vytěžený kaolín z nedalekého lomu Kaolínka (O lomu se dozvíte více v rubrice "Lomy na Jesenicku"). Z lomu vedl tunel, přes který jezdily již zmíněné vagóny. Koleje vedly dále přes řeku Vidnávka, přes most, kde ještě dnes jsou zbytky kolejnic. Cesta vagónku končila v Šamotce, kde se pálily ty nejlepší cihly.  V cihelně (Šamotce), pracovalo téměr 3000 lidí. Cihly se vyvážely po celé Evropě.  "SILIKA - GOSTIVAR" a Vidnavská Šamotka měli mezi sebnou spolupráci, firma Silika kupovala od šamotárny šamotovou hlínu do produkce šamotových výrobků, které "SG" prodávala po celé Evropě. Továrna na šamotové výrobky ve Vidnavě byla založena v 60. letech 19. století bratry Letzelovými a bez zásadních proměn charakteru výroby fungovala až do poloviny 90. let 20. století, tedy přibližně 130 let. Továrna na břehu řeky okraji města u nádraží disponovala vlastním kaolinovým lomem s úzkokolejnou dráhu vedoucí tunelem a most přes řeku Vidnávku do areálu. Na opačné straně vedly do areálu dvě koleje vlečky, zaústěné do stanice Vidnava odděleně.

Gluck Auf později přemalovaný na Zdař bůh.

V listopadu roku 1939 přišlo prvních šedesát zajatců polské národnosti do kaolínových dolů ve Vidnavě. V roce 1940 se ve Vidnavě objevili francouzští váleční zajatci. Koncem září 1940 jich zde bylo téměř 700, z toho na 600 důstojníků a okolo 100 řadových vojáků. Místem uvěznění se pro zajatce stal bývalý theologický seminář. Celkový počet vězňů se blížil k číslu 800.Průměrně se v táboře pohybovalo 500 osob.

INFORMACE KE KEŠCE:
Z bezpečnostních důvodu nebylo možné kešku umístit do tunelu, a to i na vyžádání ochránců přírody. Keš je umístěna na na druhé straně tunelu. Lom se dá obejít a sejít dolů a odlovit kešku. Dbejte zvýšené opatrnosti ať někde nespadnete. Keš není určená pro děti ani pro samotné jedince.

Mapa pro snadnější pohyb (zdroj z internetu).