Rychlebská zřícenina

Ke zřícenině se dostanete třeba z Javorníku. Po cestě půjdete třeba zámeckým parkem kolem Jánského Vrchu, projdete kolem vodárny a za chvíli budete na asfaltové cestě. Dáte se doprava a půjdete dál, cestou narazíte na turistické značky. Navštívit můžete pramen u Svatého Antoníčka. Pak se dáte zpět a po cestě stále nahoru, dojdete k Čertovým kazatelnám, skalní vyhlídka. Vratíte se zpět na silnici a půjdete stále nahoru... turistické značky Vás na místo dovedou.

Zřícenina gotického hradu na skalní ostrožně vrchu Přilba zbudovaného ve 13. století, který střežil solnou stezku z Nisy přes Kladsko do Hradce Králové. V 15. stol. byl hrad opuštěn a změnil se ve zříceninu. V 19. stol. proběhl amatérský archeologický výzkum (nalezena keramika a zbytky zbraní) a byla provedena částečná rekonstrukce v romantickém stylu.

Hrad byl vystavěn v poslední čtvrtině 13. století. V roce 1910 při úpravě zříceniny vznikla vyhlídka a byla zarovnána věž. Zachovala se obvodová hradba, zbytky bergfritu, dvou budov a věžovité brány.

Písemné prameny o hradu mlčí, podle archeologických nálezů a rozboru lokality byl postaven pravděpodobně na počátku 14. století k ochraně stezky vedoucí z Javorníku do Kladska. Na protější straně údolí jej doplňovalo menší dřevohlinité opevnění dnes zvané Pustý zámek a drobný hrádek předsunutý před vstup do údolí.

Nepravidelně oválné jádro hradu obklopovala 2,6 m silná hradba. Za ní stál obrouhlý bergfrit a jednoduchý obdélný palác. Kromě jižní strany příkře spadající do údolí bylo jádro obklopeno příkopem a mohutným valem. Přístup byl veden od východu přes příkop pod bergrit, pod kterým byla pravděpodobně vstupní brána.
V dalším vývoji byl hrad postupně v několika od sebe nerozlišitelných fázích rozšiřován.

K obvodové hradby byly na západě z vnější strany přistavěny dvě budovy. V jižní části nádvoří byla přistavěna obdélná budova, jižně od ní dnes stojí kruhová vyhlídková plošina s točitým schodištěm, u které nelze rozhodnout zda jde o původní stavbu nebo romantickou přístavbu. Obrany schopnost hradu posílil parkán vedený od západu k východu. Na vstupní jihovýchodní straně z ní vybíhala branská budova jištěná věžovitou stavbou vysunutou do příkopu. Ve volném prostoru mezi zdvojeným parkánem a bránou vzniklo malé předhradí, ze kterého se teprve vstupovalo na úroveň jádra.
Spálené zvířecí kostry a množství zbytků zbraní svědčí o násilném zániku hradu.

http://www.kulturnidumjavornik.cz/

O hradě, nazývaném Rychleby, nemáme žádných písemných zpráv (pravděpodobně proto, že na strážním hradě žádný z majitelů nikdy nesídlil, a proto se po něm nikdo nepsal), tudíž si musíme vystačit se zprávami archeologickými. Podle nich byl hrad „živým“ organismempřibližně v letech 1290–1440. Je možné, že zakladateli hradu byli loupeživí Vusthubové, sídlící na nedalekém hradě Frýdberku (Žulové). Ve stejné době naproti Rychlebům přes údolí Račího potoka vznikla další pevnost, dnes zvaná Pustý hrádek.